Mít pokoj pro sebe nebo ho sdílet? | VYSOKÁ ŠKOLA

by - 10.8.17

Pro někoho možná jasná volba, pro někoho možná už méně.Každopádně pokud se chystáte na vysokou školu do jiného města a nemáte v plánu dojíždět, tak si tuhle otázku dříve nebo později položíte.



I já sama jsem si ji pokládala. Mám doma pokoj sama a nikdy jsem ho krom pár dovolených s nikým nesdílela, a tak jsem si neuměla představit, že bych měla v Brně mít pokoj s někým. Hlavně jsem celkem introvert, co má rád svůj klid a určitá pravidla.

Navíc jsem se bála, abych nebydlela z žádnýma pipinama, nekomunikativníma holkama, holkama co chodí pařit a vrací se pozdě v noci, holkama co nejsou ohleduplné a zároveň i tolerantní, s holkama, co vám budou brát jídlo, lézt do věcí a tak dále.

Každopádně i jako úplný antisociál vám po roce spolubydlení se dvěma holkama na pokoji můžu říct, že jsem ráda, že nemám pokoj jen pro sebe, protože bych se tam asi zcvokla. Ono přijít odpoledne/večer ze školy, kde si moc v hodinách nepokecáte, do prázdného pokoje mezi 4 stěny a opět jen mlčet není nic moc. V podstatě jediná vaše komunikace (pokud nikam nechodíte, jako já), by byl hovor domů.

Zato když bydlíte s někým, tak si můžete sdělit své zážitky a dojmy, popřípadě vysondovat užitečné info nebo nové drby. Nás je konkrétně na bytě 5 holek, takže skoro vždy tam s někým jsem. A měla jsem i neskutečné štěstí, že neodpovídají hrůzostrašnému podpisu, který jsem nastínila výše.

A jaké jsou některé výhody a nevýhody bydlení s někým?

VÝHODY:
  • sociální kontakt s jiným člověkem
  • půjčí vám jídlo/pití/kosmetiku, když vám dojde
  • nenudíte se, když jste na bytě
  • ceny za sdílené pokoje jsou příznivější než za samostatné
NEVÝHODY:
  • musíte se domluvit, kdy půjdete spát nebo si pořídit škrabošku pokud vás ruší lampičky ostatních
  • musíte snášet nepořádek jiných (u nás je to v pohodě jsme všechny stejná prasata)
  • když je vám na prd a chcete být sami, tak prostě nemůžete, protože je tam spolubydla
Takže pokud se mě někdo zeptá, jestli bych spolubydlení doporučila, tak za mě můžu říct, jedině že ANO!


You May Also Like

5 komentářů

  1. Asi bych taky brala variantu s někým, je to lepší, ale spíš s někým, koho znám. Samozřejmě, ne vždy to vyjde a kamarádi studují jinde :D

    OdpovědětVymazat
  2. V prváku na VŠ jsem byla v pokoji na koleji se slečnou, nesedly jsme si. Celkově na kolej už bych nešla :D takže po prvním roce jsem šla za 3 holkama na byt a tam jsem samostatnej pokoj měla. Bylo skvělý, že když jsem chtěla pokecaly jsme, ale v tom pokoji jsem pak už byla úplně sama, měla jsem soukromí, to mi vyhovovalo. Zde jsem byla 2 roky a právě jsem měla i štěstí na cenu toho pokoje, protože to bylo levný a vyšlo to stejně jako spolubydlení, možná někde i méně.

    OdpovědětVymazat
  3. vždy záleží, s kým človek býva, či spolubývajúceho dostane, alebo si ho vyberie sám.
    posledný rok bývam sama a vyhovuje mi to, zdieľame jednu bunku, takže ak človek niečo potrebuje, obráti sa na izbu vedľa a je postarané, v izbe je sám a keď sám byť potrebuje, môže :).
    teraz sa však sťahujem do iného mesta na inú vysokú školu a budem musieť opäť s niekým bývať. bude to niekto úplne cudzí, takže sa toho poriadne bojím... ale verím, že to zvládnem tak, ako to zvládnu aj iní! :).

    KEJMY ♥.

    OdpovědětVymazat
  4. Naprosto si vzpomínám, když jsem nastoupila na střední a zjistila jsem, že nebudu bydlet s holkami, se kterými jsem chtěla bydlet. Nakonec jsou z nich pipiny, ale kdo ví, třeba bych ňou taky byla a rozuměly bychom si. Teď jsem neskutečně šťastná za to, koho jsem dostala. Jo, vždycky to růžový není, ale kdy je něco pořád skvělý?
    Stejně jako ty, ani já jsem nebyla zvyklá na sdílení pokoje, takže to pro mě byl docela šok, ale pokud člověk získá na pokoj dobré lidi, je to skvělý.:)

    OdpovědětVymazat
  5. V prváku jsem sdílela pokoj s kamarádkou a bylo to super! Ve třeťáku jsem první semestr bydlela s holkou, kterou jsem předtím nikdy neviděla... a nevydržela bych tam ani o den déle, protože si pořád někoho tahala na pokoj, používali moje věci, spali v mé posteli a třešničkou byla večerní party, kdy jsem se vrátila z pozdní přednášky, pokoj byl plný cizích lidí a nikdo se ani neuráčil uvolnit mou postel a říct ahoj :D fuj, děsnej půl rok. Bydlet sama NE, s někým ANO - je třeba mít ale štěstí :)

    Zápisky z cest a života v Anglii ⇨ Diary of M

    OdpovědětVymazat

Děkuji, že jste si našli čas a okomentovali tento příspěvek:)